Zemřel Rudi Gutendorf

Doba čtení: 4 minuty

V pátek zemřel ve věku 93 let trenér Rudi Gutendorf. Trenér, který má dokonce zápis v Guinessově knize rekordů.

Gutendorf je v ní zapsaný proto, že během své kariéry vedl 19 reprezentačních týmů a celkově vedl 55 týmů. Pracoval celkem v 32 zemích. Gutendorf byl jedním z trenérů, kteří trénovali tým během první bundesligové sezóny 1963/64. Tehdy vedl Meidericher SV (dnešní MSV Duisburg), v Bundeslize trénoval rovněž Stuttgart, Schalke, Offenbach, Tennis Borussii Berlín a HSV. Celkem v Bundeslize odkoučoval 226 zápasů. K tomu je potřeba připočíst jednu sezónu v Duisburgu těsně před vznikem Bundesligy, kdy tehdejší Oberliga byla nejvyšší německou soutěží.

Během své kariéry zažil neuvěřitelné množství situací, které nám z dnešního pohledu můžou připadat až komické. Například v sezóně 1964/65 byl po 22 kolech (tehdy měla Bundesliga jen 30 kol) vyhozen z Duisburgu, přestože čtyři předchozí zápasy vyhrál. Už dopředu bylo oznámeno, že Gutenberg v Duisburgu v létě skončí. Ale mezi trenérem a vedením klubu byly spory, které vyvrcholily Gutenbergovým požadavkem na proplacení výdajů za společné akce s týmem (např. společná návštěva kina). Vedení požadovalo doklady, které ale Gutenberg neměl. Vedení se s trenérem rozhádalo a to bylo důvodem, proč byl propuštěn. Nestačilo, že Gutenberg sezónu předtím klub dostal na nečekané třetí místo v prvním ročníku Bundesligy.

Neuvěřitelné story zažíval také v Peru, kde v roce 1971 trénoval místní top klub Sporting Cristal. Přišel k týmu, kterému o dva body utekl titul. Brzy zjistil, v čem je problém – hráči nedodržovali životosprávu, chodili po barech, hospodách, kde bylo pro fanoušky nebo majitele ctí, že mohli objednat pivo nebo panáka slavnému hráči. Hráči pak na hřišti nic nepředváděli, byli spokojení, když udělali dvě tři kličky za zápas a fanoušci byli nadšení. Gutendorf zavedl tvrdé tréninky, což hráče samozřejmě překvapilo. Při jednom pozápasovém tréninku po vyhraném utkání hráče moc nechválil, ale naopak jim vytýkal chyby  v taktice apod. Největší hvězda týmu Alberto Callardo (na předchozím mistrovství světa 1970 označovaný za nejlepší jihoamerické křídlo) mu řekl, že po tak náročném zápasu přece nemůžou hned zas trénovat. A navíc přece vyhráli! Gutendorf mu odpověděl: „Běž domů k mamince a vyspi se, jak dlouho chceš. A můžeš spát i příští neděli, protože hrát nebudeš!“

Nebo jednou odpoledne přišla na klub skupinka žen – manželky hráčů. Přišly si oficiálně stěžovat na trenéra. Od té doby, co tým trénuje Gutendorf, tak jsou jejich manželé špatní v posteli. Jedna dokonce tvrdila, že z jejího manžela udělal impotenta. Dřív byl v posteli fantastický a vydržel celou noc. Gutendrof jim slíbil, že trochu tréninky zmírní. Ve skutečnosti je ale udělal ještě náročnější, protože věděl, že hráči mají různé milenky nebo chodí do bordelů. A tvrdé tréninky pak byly doma pouze výmluva. Tým ho začal nenávidět. Jeden z hráčů (kterého Gutendorf nestavěl) se jej dokonce pokusil otrávit. Tento hráč si v Limě otevřel restauraci a pozval tam celý tým včetně trenéra. Trenér dostal speciální jídlo (jiné než všichni ostatní), které mu chutnalo. Ale už po hodině dostal průjem a v noci ho museli odvézt do nemocnice. Tam mu vypumpovali žaludek a následně v laboratoři našli stopy neurčitého jedu. Gutendorf si byl jistý, že jej chtěl otrávit právě daný hráč.

V roce 1972 převzal Gutendorf reprezentaci Chile s cílem, aby postoupil na mistrovství světa 1974, které se konalo v Německu. V kvalifikační skupině měl Venezuelu a Peru, ale protože Venezuela z kvalifikace odstoupila, zbyl pouze jediný soupeř. Oba soupeři vyhráli domácí zápasy 2:0, takže podle tehdejších pravidel se konal rozhodující zápas na neutrální půdě, který Chile vyhrálo. Tím se kvalifikoval do mezikontinentální baráže proti Sovětskému svazu. Ale v té už reprezentaci nevedl, protože v Chile nastal převrat, prezident Allende byl popraven a k moci se dostal Pinochet. Jeho vláda s Allendeho sympatizanty byla velmi rychle hotová. Protože Gutendorf byl s Allendem kamarád, radši z Chile posledním možným letadlem těsně před převratem odletěl. Informaci o blížícím se převratu dostal z německého velvyslanectví. Chile trochu komplikovaně na mistrovství světa nakonec přes Sovětský svaz postoupilo (SSSR nechtěl nastoupit do odvety na národním stadionu v Santiagu, jako argument uvedl, že současná vláda tam popravovala odpůrce nového režimu), ale na mistrovství světa Gutendorf tým samozřejmě nevedl.

Druhou možnost, jak trénovat na mistrovství světa propásl Gutendorf v roce 1982. Tehdy trénoval Tanzanii a vedení kamerunského svazu se nepohodlo se svým tehdejším trenérem a těsně před mistrovstvím světa ve Španělsku (kam se Kamerun jako tehdy jeden z nejlepších afrických týmů kvalifikoval) hledal kamerunský svaz nového trenéra. Kontaktován byl právě Gutendorf, který byl samozřejmě nadšený, protože trénovat na mistrovství světa bylo jeho snem, který se mu do té doby (a ani pak nikdy později) nesplnil. Musel si vyjednat uvolnění ze smlouvy v Tanzanii. Současně ale napsal do Kamerunu, že nabídku přijímá. Jenže byl rok 1982 a ne 2019. To znamená, že nebyla možná žádná komunikace přes internet a Tanzanie byla tehdy z politických důvodů (byl tam komunistický režim, který uvažoval o zřízení sovětských raketových základen na svém území) v izolaci od západního světa, takže nebylo možné se do Kamerunu ani dovolat. Gutendorf tedy poslal do hlavního města Kamerunu Yaoundé telegram, ve kterém uvedl, že přijímá nabídku a přidal další důležité informace. Telegram byl opravdu dlouhý, takže za odeslání na poště zaplatil 84 dolarů. Za několik dní si přečetl v časopisu, že kamerunský svaz vybral jiného trenéra, protože Gutendorf se jim neozval. Z toho byl samozřejmě v šoku, spojil s se svým známým, který pracoval pro tanzanijskou vládu, a nakonec vyšlo najevo, že poštovní úředník telegram neodeslal, zničil jej a pro něj obrovské peníze si nechal v naději, že se na nic nepřijde.

Gutendorf coby trenér reprezentace Rwandy v roce 1999.

Rudi Gutendorf během své kariéry vedl následující reprezentace: Bermudy, Chile, Trinidad a Tobago, Grenada, Antigua a Barbuda, Botswana, Austrálie, Nová Kaledonie, Nepál (2x), Tonga, Tanzánie, Ghana, Fidži, Zimbabwe, Mauritius, Rwanda, Samoa. Navíc vedl také olympijské reprezentace Íránu a Číny.

Komentujte

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

  Subscribe  
Upozornit na
%d blogerům se to líbí: