Zemřel Hans Tilkowski

Doba čtení: 3 minuty

V neděli 5. ledna zemřel brankář týmu vicemistrů světa 1966 Hans Tilkowski.

Hans Tilkowski patřil mezi řadů kvalitních německých gólmanů. S jeho jménem se spojuje často především jeden zápas – finále mistrovství světa 1966 Německo – Anglie a především jeen gól, který je označován jako Gól století. Dodnes nikdo neví, jestli tehdy střela Geoffa Hursta byla za čárou nebo nebyl. Tilkowski vždycky tvrdil, že to gól nebyl.

Ale Tilkowski nebly mužem jednoho turnaje nebo jednoho zápasu. Narodil se v roce 1935 v Dortmundu a svoji klubou kariéru spojil s Porůřím. Jeho kariéru můžeme rozdělit na dvě části, které rozděluje rok 1963. Je to rok vzniku Bundesligy a právě kvůli vzniku této celoněmecké soutěže Tilkowski poprvé ve své kariéře mezi dospělými (ve 28 letech) přestoupil. Do té doby působil v Westafila Herne, která hrála Oberligu, tehdy nejvyšší soutěž v rámci Západního Německa. Vrochlem Westfalie byly sezony 58/59 a 59/60, kdy nejprve skončila v Oberlize West první a rok později druhá. Obojí znamenalo kvalifikaci do závěrečném Německého mistrovství, V prvním příapdě skončila ve čtyřčlenné skupině třetí, druhém příapdě pak poslední a do závěrečného finále nepostoupila.

Tilkowski patřil k oporám Westfalie, v sezóně 1958/59 chytl v Oberlize v 29 zápasech a obdržel pouze 21 gólů. O sezónu později ve 30 zápasech inkasoval solidních 37 gólů. Poté už to šlo s Westfalií z kopce, funkcionáři se rozhodli, že o Bundesligu mít zájem nebudou, což mnohé hráče včetně Tilkowského vedlo k přestupu.

Tilkowski přestoupil Z Herne do sousední a slavnější Borussie Dortmund, tehdy aktuálního německého mistra. Tady začalo také Tilkowského nejslavnější období. S BVB postoupil hned v první sezóně v Dortmundu do semifinále Poháru mistrů. Tilkowski zazážil hned v prvním kole v zápasu na půdě Benfiky (finalista předchozího ročníku) v čele s fenomenálním Eusebiem. Benfica od začátku zápasu obrovsky tlačila, ale Tilkowski byl fantastický a i  pomocí tyčí po poločasu, který byl na jednu branku bylo nečekané skóre 0:0. V druhé půli nakonec padly tři góly, výsledek 2:1 pro domácí byl pro BVB zlatý. Časopis Kicker k zápasu přidal titulek „Tilkowski – hrdina z Lisabonu“. Doma pak Černožlutí doslova zničili Benfiku v poměru 5:0. Nakonec v poháru postoupili až do semifinále (když po cestě vyřadili i Duklu Praha), kde je zastavil pozdější vítěz Inter Milán.

Ve své druhé sezóně v Dortmundu si v prosinci zlomil klíční kost a téměř až do konce sezóny svému týmu chyběl. Do branky se postavil až ve finále DFB Pokalu, kde tým BVB porazil 2:0 Alemannii Aachen. Pro Tilkowského to byla první velká vyhraná trofej. V samotném finále moc práce neměl, tým BVB byl jasně lepší.

A pak přišla snad vůbec nejúspěšnější Tilkowského sezóna kariéry 1965/66. Už na konci roku 1965 byl vyhlášen německým fotbalistou roku (jako první brankář v historii). Jaro 1966 bylo pro Dortmund i Tilkowského skvělé. V PVP postupně přešli ve čtvrtfinále přes Atletico Madrid, pak v semifinále překonali obhájce trofeje West Ham a ve finále v Glasgow vyhráli v prodloužení s Liverpoolem. Ve všech těchto zápasech stál Tilkowski v brance a byl oporou svého týmu. Obětí tohoto skvělé tažení v evropském poháru (a prvním vítězství německého týmu v evorpském poháru) se stala Bundesliga. Ještě tři kola před koncem BVB vedl tabulku, ale po vítězství ve finále PVP se hráči nějak nedokázali soustředit  přidala se navíc únava z náročného programu (týkalo se to hráčů v poli, Tilkowski chytal pořád skvěle) a prohráli poslední tři bundesligové zápasy a skončili nakonec druzí.

Tilkowski byl jasnou jedničkou v brance Německa na turnaji a postupně se s týmem dostal až do finále proti Anglii. Tento zápas rozhodl slavný Gól století. Pro Tilkowského to ale byla současně už labutí píseň v reprezentaci. V reprezentaci odehrál po turnaji už pouze jediný zápas v dubnu 1967.

Jaký byl jeho styl chytání? Tilkowski byl mistr především v tom, že se uměl správně postavit, vykrývat úhly. Ostatně říkalo se mu Král poziční hry. V brance z něj vyzařovala jistota a klid, což přenášel i na své spoluhráče. V polovině 60. let patřil mezi tři nejlepší brankáře světa společně se Lvem Jašinem a Gordonem Banksem. bohužel od neděle už mezi námi není ani jeden z těchto skvělých gólmanů…

Po skončení hráčské kariéry se zkoušel věnovat trénování, ale nebylo to ono. Ve své biografii uvedl: „Profesionální fotbal není můj svět. Pořád víc tu všem rozhodnutím dominují peníze a u mnohých hráčů se čím dál víc rozevírají nůžky mezi jejich finančními požadavky a jejich připraveností k výkonům. V tomto oboru jsem si jistý, že si přivodím vředy, protože musím spolknout mnoho z toho, co mám na jazyku.“

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x
%d blogerům se to líbí: